
Smutné vše a šťastné nic
•Praha, doma na Rajské•Báseň #2•1 min čtení
Nejsem šťastný, chci stále víc,
touhu však neutiší nic.
Z plných plic nadechnout se moci,
zřejmě mi už není pomoci.
Hodně práce, peněz málo,
moc starostí, kde se vzalo?
Kdy se to stalo? Vždyť přece vím,
šťastný jsem porovnáním s někým.
Nechtěj více, příteli můj,
spíš za drobnosti poděkuj.
Na moment stůj, pohlédni kolem,
s přáteli jíš nad plným stolem.
Chce to cvik a špetku píle,
s vděčností tu ujdeš míle.
Tvé velké cíle — jde to lépe.
Co znamená vidět pro slepé?
Vyndej oči, ucpy uši,
zprvu proklínat budeš ten čas.
Hlavně že tvé srdce buší,
plné vděku, až uslyšíš zas.