Čím více studuji náboženství, tím více rozumím používané symbolice, ve které musí brát člověk téměř vše přeneseně. Každou hodinou je tak i pro mě jednodušší používat s tím spojené vlastní analogie. Co tedy znamená a představuje démon, pro mě subjektivně?. Jdu například ráno do školy a v uších hraje rytmické hudba, která mi v ranních hodinách dodává energii. V tom mě přepadne démon.. vzpomínka na bolest ze zla, kterou jsme si s Miou navzájem páchali. Nachvíli mě přepadne a paralizuje na zlomek vteřiny celé tělo, jak když do tebe uhodí blesk. Tento démon mi vždy velmi intenzivně připomene, co je důležité. Jinak se mu ale snažím vyhnout a nepodmanit aby mi nevyvolával negativní pocity. Snažím z něho čerpat energii a soustředit se na to co mě naučil, že je důležité. Co to tedy je?

Po dnešní hodině s Cvetkem jsem vzpomínal na tři Božská přání, nebo požehnání, nevím jak přesně se tomu říkalo.

1. Stát se dobrým člověkem (Bůh mezi tvou myslí a tělem)
2. Založit dobrou rodinu (Bůh ve vztahu mezi mužem a ženou)
3. Zajistit dobrou společnost (Bůh ve vztazích a kooperaci lidí)

Přenesenou odpovědí je, že v centru všeho by měli být zdravé, správné, nesobecké a od srdce vycházející úmysly. Dnešní trend, že se démonů zbavíš tím, že si prostě budeš hledat dívky na jednu noc? Blbost... a dobře ověřená... pocit neúplnnosti, neštěstí v sobě přenesené na někoho dalšího a následně síla démonů, která ještě zesílí. Je zvláštní jak jsme občas jako lidé propojení. Jak já, tak Mia jsme na sebe po rozchodu mysleli nejvíc, vždy když se něco dělo s někým jiným. Záhadné. Po tomto všem vím, že tudy skutečná cesta nevede. A o to je pro mě cennější, že jsem se jí nadobro vzdal vlastním uvědoměním. Ještě předtím, než jsem se do své duchovní cesty pustil.

Mnohem větší úlevu od démonů mi poskytlo, když jsem se teď s jednou dívkou začal bavit, vlastně náhodou. Seděla vedle mě na cvičení, když se zadával skupinový domácí úkol a ona seděla vedle mě. A důvod, proč se s ní bavím, opravdu upřímně? Protože je moc hodná, nabíjí mě pozitivní energií a povídám si s ní moc rád. Co z těchto důvodů vyplyne, nechť vyplyne ale to je ta správná cesta. Jiné důvody než tyto mi na srdci neleží. Výsledkem je, že se ještě vůbec nic nestalo ale pocit ze sebe mám příjemný, na duší klid a démoni se postupně rozplývají v minulosti. O lásce se mluvit nedá, spíše to je upřímná náklonnost k človeku a vzájemná interakce postavená na správných úmyslech.

A na srdci mi leží Mio. Kam jsi se dopracovala ty? K jakému poznání si po půl roce dospěla? Vím, že si také někoho měla, jak se k tomu ale stavíš uvnitř? Je to upřímné, nebo jenom zábava, které zahání tvé démony? Vím, že nejsem rozhodně vzorem k následování ale naším rozdílným přístupem vnímám, jak se to mému srdci nelíbí a vzdaluje se od tvého. Upřímně už nedokážu říct.. Přijde mi, že miluju jenom půlku tebe, ale to je málo. Tu půlku, která je přítomná, když jsme jenom spolu a povídáme si nebo si voláme nějakou náhodou po večerech. Jinak z tebe cítím druhou půlku, která mě jenom odtahuje. Vím, že jsi jedna z nejcitlivějších lidí, které znám a to je ta půlka, které je přítomná když si spolu povídáme jen ve dvou. Zvítězí v tobě to dobré já? Mě začíná život táhnout jiným směrem. A ať semnou nebo beze mě doufám, že to zvládneš a vyhraješ ta prává ty, ta usměvavá ty, ta která dokázala tak hluboce milovat. Naše životní vlaky se ale momentálně ze společné stanice pomalu opravdu rozjíždí jiným směrem. Hodně štěstí!